Počítačová grafika

 

V dnešní době již považujeme za zcela běžné, že na domácích počítačích dokážeme editovat obrázky získané digitálním fotoaparátem či stažené například z internetu. Ještě v nedávné minulosti byly potřeba na editaci a vytváření obrázků speciální počítače, které si domácnosti nemohly dovolit.

 

Počítačovou grafiku (obrázky) lze rozdělit do dvou hlavních typů. Jedná se o vektorovou grafiku a bitmapovou (rastrovou grafiku), kde se oba typy od sebe odlišují ve způsobu, jakým je obrázek uložen.

 

Vektorová grafika

 

Veškeré informace o obsahu obrázku jsou uloženy formou matematického zápisu za využití tzv. vektorů. Vektor definuje tvar každé čáry a křivky, které jsou základem pro vytváření všech objektů obrázku. Každý obrázek zpravidla obsahuje desítky takovýchto objektů (pozadí, postavy, texty ...), které se mohou libovolně prolínat, překrývat a lze s nimi u vektorového uložení obrázku manipulovat (přesouvat do popředí nebo pozadí, měnit průhlednost atd.).

 

Výhody vektorové grafiky

 

 

Nevýhody vektorové grafiky

 

 

Použití vektorové grafiky

 

Nejběžnější formáty vektorové grafiky

 

Nejpoužívanějším formátem vektorové grafiky je Corel. Soubory mají příponu .cdr a k editaci potřebujeme program Corel Draw. Dalším velmi rozšířeným je formát programu Adobe Ilustrator, který má příponu souboru .ai.

 

Bitmapová (rastrová) grafika

 

Narozdíl od vektorové grafiky je obrázek uložen pomocí sítě bodů (rastru), kde každý bod má určenu svou barvu, jas, kontrast. Z těchto bodů se pak složí výsledný obrázek.

 

Čím více bodů tvoří výsledný obrázek, tím je obrázek ve vyšší kvalitě a větší. S narůstajícím počtem bodů však roste také velikost souboru s obrázkem. Pro běžné požití si vystačíme s obrázky ve velikosti 1024x768 bodů, které budou mít velikost na disku kolem 1 MB.

 

Zmenšení obrázku probíhá vypuštěním několika bodů, což může vést k rozostření obrázku a ztrátě detailů. Ještě více se na kvalitě podepíše zvětšení malého bitmapového obrázku, kde jsou body přidávány a program odhaduje barvu, kontrast a jas nově přidaných bodů, dochází tak ke značnému rozostření obrázků.

 

Do obrázku lze přidat další obrázky, které pak překrývají obrázek původní a mohou tak vzniknout zajímavé koláže a efekty. Po uložení však není možné jednotlivé objekty vyjmout, lze je pouze překrývat jiným obrázkem.

 

Výhody rastrové grafiky

 

 

Nevýhody rastrové grafiky

 

Nelze je zvětšovat a zmenšovat bez viditelné ztráty kvality

Nelze vyjmout z obrázku jednotlivé objekty (nápisy, postavy, pozadí)

 

Použití rastrové grafiky

 

 

Nejběžnější formáty rastrové grafiky

 

Nejrozšířenějším formátem je komprese JPEG. Tento formát dokáže uložit miliony barev a používá se tak především na fotografie a tam, kde potřebujeme mít k dispozici hodně barev. Koncovka souboru na disku je .jpg nebo .jpeg. Podobným formátem je PNG (přípona .png). Narozdíl od JPG umí průhlednost, což znamená, že obrázek může být průsvitný a jsou vidět i obrázky umístněné ve vrstvě pod ním. Používá se především při tvorbě WWW stránek, kde je pomocí průhlednosti dosahováno zajímavých efektů.

 

Hodně rozšířeným formátem je GIF (přípona .gif), který je však limitován maximálním počtem 256 barev. Soubory gif jsou však v porovnání s JPG menší a ostřejší. Využívají se tedy všude tam, kde nepotřebujeme tisíce barev ale jen například odstíny jedné barvy.