POČÍTAČOVÉ VIRY, MALWARE, SPYWARE

Viry

Jako virus se v oblasti počítačové bezpečnosti označuje program, který se dokáže sám šířit bez vědomí uživatele. Pro množení se vkládá do jiných spustitelných souborů či dokumentů. Takový program se tedy chová obdobně jako biologický virus, který se šíří vkládáním svého kódu do živých buněk. V souladu s touto analogií se někdy procesu šíření viru říká nakažení či infekce a napadenému souboru hostitel. Viry jsou jen jedním z druhů tzv. malwaru, zákeřného softwaru. V obecném smyslu se jako viry (nesprávně) označují i např. červi a jiné druhy malwaru.

Zatímco některé viry mohou být cíleně ničivé (např. mazat soubory na disku), mnoho jiných virů je relativně neškodných popřípadě pouze obtěžujících. U některých virů se ničivý kód spouští až se zpožděním (např. v určité datum či po nakažení určitého počtu jiných hostitelů), což se někdy označuje jako (logická) bomba. Nejdůležitějším negativním důsledkem šíření virů je však samotný fakt jejich reprodukce, která zatěžuje počítačové systémy a plýtvá jejich zdroji. Některé viry mohou být takzvaně polymorfní (každý jeho „potomek“ se odlišuje od svého „rodiče“). Viry se na rozdíl od červů samy šířit nemohou.

Rozdělení virů podle hostitele

• Spustitelné soubory (aplikace, hry, programy)
• Boot sektory disket a diskových oddílů.
• Master boot sektor (MBR) pevného disku.
• Dokumenty, které mohou obsahovat makra – např. dokumenty programů Microsoft Office.
• Specializované skripty některých konkrétních aplikací.

Rozdělení virů podle způsobu činnosti

• rezidentní viry (ukládají se do operační paměti a průběžné napadají soubory)
• nerezidentní viry (jsou aktivní pouze v okamžiku, kdy dojde k jejich spuštění resp. spuštění aplikace, která je virem nakažena)

Historie

Historie počítačových virů začíná počátkem osmdesátých let 20. století. V roce 1983 sestrojil jistý Dr. Frederik Cohen první samomnožící program, který začal označovat jako virus. V podstatě se jednalo o neškodný kód, který se uměl pouze sám množit. První skutečný vir, který mohl nějak uškodit, naprogramovali v roce 1986 bratři Basid a Amjad Farooq Alvi, pojmenovali jej Brain (mozek). Objevil se 19. ledna 1986. Sice útočil jen na na určitou část disku, ale na starších počítačích způsobil větší škody. Tím fakticky odstartovala éra virů, které se od té doby dále rozvíjely. Autoři virů si mezi sebou také předávají moderní techniky a mnoho dalších triků, které umožňují virům měnit svůj vlastní kód a být dokonalejšími a lépe se „schovávat“ před antivirovými programy. Současné viry jsou tak mnohem vyspělejší a dokážou zhroutit celou síť počítačů. Proto je nejlepší se jim bránit účinným antivirem.

Obrana před viry

- používat antivirové programy s ochranou v reálném čase (program neustále monitoruje operační paměť, spouštěné soubory atd. aniž by k tomu musel dávat pokyn uživatel)

- nespouštět soubory, které pocházejí z nedůvěryhodného zdroje (například soubory zaslané na e-mail neznámou osobou)